Často kladené dotazy

Co můžu udělat aby byl obchod fér?

Vždycky pátrejte po původu věcí, které kupujete. Ptejte se společností, jejichž produkty kupujete, jak zaručují to, že jejich dodavatelé odstávají spravedlivě zaplaceno a pracují v důstojných podmínkách - i když vám může být v obchodě trapně, tlak zákazníků je to jediné, co v minulosti situaci pomohlo změnit. Zapojte se do kampaní za spravedlivější obchod a lepší pracovní podmínky - jen v České republice jich probíhá několik (najdete je např. na www.svetvnakupnimkosiku.cz). Kupujte fair trade výrobky a žádejte je v obchodech, kde je zatím nemají. Nezapomeňte se o to, co víte, podělit se svými přáteli, kolegy nebo rodinou.

Kde můžu koupit banány a ananasy s certifikací Fairtrade?

Banány s certifikací Fairtrade u nás zatím prodává pouze Interspar, BIO banány se dají sehnat na více místech - například v Makru nebo Bille. Férové banány také prodávají firmy bionebio a Freshbedýnky (www.fresbedynky.cz). A u Fresbedýnek si můžete koupit i férové ananasy! Seznam všech prodejních míst najdete na našem facebooku

Jak se pěstují banány?

Většinou na rozsáhlých plantážích o rozloze od 10 do 1000 hektarů, především v subtropických a tropických oblastech, kde hodně prší. Na malých farmách se banány pěstují zřídka (v případě spotřeby v EU jde asi o 10%), a to především v Karibiku a Jižní Americe, na Kanárských ostrovech a na Madeiře, Kypru a Krétě. Jen málo banánů se pěstuje na plantážích spolu s jinými plodinami - většinou jde o monokulturní plantáže, kde rostou pouze banánovníky. Na 95% plantáží se pěstuje jediná odrůda - Cavendish.

Sazenice se připravují v laboratořích a na 1 hektar se vysévají v množství několika tisíc. Rostlina začíná plodit po 9 až 10 měsících a růst se nechávají pouze nejlepší výhonky. Pro ochranu rostlin před škůdci, plísněmi a nemocemi, aplikuje se na ně velké množství chemikálií. 2 až 3 měsíce před sklizní jsou plody zabaleny do plastových pytlů napuštěných insekticidy, které je chrání před hmyzem a také před sluncem. Plody se sklízejí každý týden, na menších farmách pak každých 14 dní. Sklizené trsy banánů se zavěsí na velké háky a přepravují lanovkou a nebo (na malých farmách) ručně do balíren. V balírnách jsou pak banány umyty, rozděleny do jakostních tříd, nastříkány fungicidy proti plísním, zabaleny a uloženy do přepravních kontejnerů. Na menších farmách se přepravují dodávkami do větších balíren v přístavu.

Na BIO banány se samozřejmě žádné chemikálie ani hnojiva neaplikují, na ochranu rostlin se používají produkty na rostlinné bázi. BIO banány se však nemohou pěstovat v oblastech, kde se ve velkém pěstují i konvenční (neorganické) banány - je zde vysoké riziko šíření nemocí, proti kterým vyžadují rostliny chemickou ochranu.

Proč je banán zahnutý?

Banány nerostou na stromech, ale na velkých rostlinách. Nejdříve vykvete velké fialové květenství, z menších květů pak vyraší malé banánky. Zpočátku rostou kvůli gravitaci směrem dolů, pak ale, v průběhu zrání, část květů odpadnou a plody začnou růst směrem k vzhůru - tak vzniká jejich typické zahnutí.

Měl/a bych bojkotovat banány pokud nemají certifikaci Fairtrade?

Ne. Znamenalo by to totiž, že pracovníci na plantážích i malých farmách ztratí práci. V určitých výjimečných případech, například když dojde k vážnému porušení práv pracovníků, může krátkodobý bojkot ze strany spotřebitelů pomoci, ale takových případů je málo. Nemáte-li možnost kupovat fairtradové banány, zapojte se alespoň do spotřebitelských kampaní a žádejte po firmách, které s nimi obchodují, aby transparentně informovaly spotřebitele o tom, v jakých sociálních, ekonomických a ekologických podmínkách se tomu tak děje a aby se snažily přejít k férovější produkcí. Pokud firmy nechtějí poskytovat informace nebo zlepšit podmínky, v kterých své banány produkují, můžete se rozhodnout kupovat banány pouze od těch společností, o kterých toho víte dostatek.

Existují nějaké mezinárodní zákony, které chrání práva pracovníků?

Ano, od roku 1998 musí být ve všech členských státech OSN dodržována následující pravidla (a to bez ohledu na to, zda je daná země ratifikovala, či nikoli):

• práce není nucená, člověk pracuje z vlastní vůle

• je respektováno pravidlo na sdružování a kolektivní vyjednávání

• dětská práce je zakázaná

• pracovní doba není nepřiměřeně dlouhá

• v práci není nikdo diskriminován a ženy a muži dostávají stejný plat

• s pracovníky se nezachází krutě nebo nehumánně

V mnoha zemích vyvážejících tropické ovoce byly mezinárodní pravidla práce ratifikovány, ale místní vlády jejich dodržování nepodporují a neprosazují. Mezinárodní organizace práce (spadající pod OSN) nemá zatím v rukou žádné nástroje - efektivní sankce - kterými by mohla dodržování pravidel vynutit.

Proč se v zemích produkce nedodržují pracovní práva?

Velmi často je tomu tak z důvodu nedostatku peněz nebo proto (v případě zemí vyvážejících tropické ovoce nejčastěji), že chybí jakákoli politická vůle prosadit dodržování pracovního práva. V mnoha zemích je hlas zaměstnanců, kteří chtějí společně za svá práva bojovat v odborech, naprosto ignorován zaměstnavateli i vládou. Velkou překážkou je samozřejmě také korupce - některé ovocnářské firmy mají velmi úzké vztahy s vládou, kterou přesvědčují, aby dodržování zákona nevyžadovala nebo jej vykládala způsobem, jaký se jim hodí ((např. v Kostarice) Ještě horší ale může být situace v zemích, kde jsou celé oblasti ovládány paramilitárními skupinami (např. v Guatemale) a kde nemá vláda prakticky žádnou šanci zakročit. V takových zemích může být opravdu životu nebezpečné stát se odborářem - dochází zde k vraždám a útokům.

Kdo za to může?

Jak napovídá předchozí otázka, v zemích vyvážejících tropické ovoce je porušování práv zaměstnanců a ničení životního prostředí často vinou vlády nebo ovocnářských firem. Za velmi nízkými mzdami pracovníků stojí cenové války supermarketů a ovocnářských firem a jejich obrovská tržní síla. Tlak, který vytváří na své dodavatele se následně samozřejmě přenáší i na zaměstnance. V neposlední řadě jsou tu spotřebitelé, kteří mohou hrát velmi důležitou roli, ale zatím jí, bohužel, příliš nevyužívají a nežádají po firmách a supermarketech větší odpovědnost.

Jak se můžu zapojit?

První důležitý krok máte za sebou - jste na našem webu! Pořádně se na něm rozhlédněte - najdete tu možnost:

• dostávat newsletter - budete vždy vědět, co se aktuálně v kampani děje,

• zapojit se jako dobrovolník - můžete se například inspirovat v našem manuálu pro aktivisty a zorganizovat nějakou vlastní akci,

• poslat urgentní apel, kterými bojujeme proti porušování práv pracovníků v konkrétních případech,

• stát se naším fanouškem na [Facebooku!](https://www.facebook.com/zaferovebanany]

Spoustu dalších možností najdete v sekci [Zapojte se!] (/zapojtese)

Také nám můžete napsat nám o zaslání materiálů (letáky,brožury), které pak rozdáte rodině nebo kamarádům.

Proč bych měl platit víc za fairtradové banány nebo ananasy?

Přestože tropické ovoce procestovalo na cestě do našeho nákupního košíku půl světa, platíme za něj relativně málo. Je to tím, že reálné náklady na produkci nejsou v naší ceně vůbec promítnuty. Velkou moc mají velké ovocnářské firmy a supermarkety udržující ceny uměle nízko a tlačící na své dodavatele, kteří pak platí svým zaměstnancům mizivé mzdy, aby náklady udrželi na nízké úrovni. V mnoha případech jsou pak fairtradové produkty dražší, protože jejich cena odráží reálné náklady na produkci - minimální výkupní cena je vypočítána podle skutečných nákladů na sociálně a environmentálně udržitelnou a zodpovědnou výrobu. V některých zemích pak supermarkety fairtradové a BIO produkty cíleně předražují a jejich strategií není to, aby si je mohl dovolit koupit každý. Přesto je ale možné prodávat tropické ovoce za rozumnou cenu, která je spravedlivá pro výrobce a zároveň přiměřená pro nakupující.